FAQ - odpovědi na nejčastější otázky pacientů
Co je to katarakta?
Katarakta neboli šedý zákal je zkalení oční čočky.V důsledku metabolických změn probíhajících v původně čiré čočce, dochází k jejímu postupnému zakalení a tím ke zhoršováníkvality vidění. Pomoc pacientům přináší pouze chirurgický nitrooční zákrok. Jak takový zákrok vypadá?
Operace se na špičkových pracovištích provádí převážně v místním umrtvení, tedy při plném vědomí pacienta. Chirurg z malého řezu pronikne do nitra oka a pomocí ultrazvukové sondy rozmělní a odsaje zkalenou čočku. Na její místo je implantována umělá nitrooční čočka. Celá operace trvá řádově kolem 40 - 50 minut a lze ji provádět ambulantně.
Existuje nějaký rozdíl mezi implantovanými čočkami?
Dříve nejběžněji používaná čočka byla čočka vyrobená z polymethylmetakrylátu (PMMA). Nevýhodou tohoto materiálu, přes jeho dobré biologické i optické vlastnosti je přílišná tvrdost. Proto jsou dnes prakticky výlučně používány "měkké" materiály jako akrylát, silikon, HEMA apod. Implantáty vyrobené z těchto materiálů mají kromě minimálně stejných biologických a optických vlastností i tu výhodu, že právě díky své ohebnosti je možné implantaci provést prakticky polovičním řezem.Výsledkem je lepší pooperační hojení a rychlejší zraková rehabilitace.
Za jak dlouho po operaci uvidím?
Vzhledem k tomu, že nejmodernější chirurgické metody odstranění katarakty jsou velice šetrné k citlivým strukturám oka, je zraková rehabilitace po operaci velmi krátká. Zásadní změnu pocítíte již první den po operaci, definitivní ustálení vidění do 4-6 týdnů.
Co je refrakční vada?
Oko je optický systém podobný fotografickému přístroji.Průhledná rohovka, která tvoří přední plochu oka, je hlavní lomivou součástí tohoto systému. Optická mohutnost čočky a rohovky závisí na jejich zakřivení.Čím je jejich povrch vyklenutější, tím "mají více dioptrií". Paprsky vstupující do oka se po průchodu rohovkou a čočkou lámou a dopadají na sítnici do místa nejostřejšího vidění. Aby byl obraz ostrý, je potřeba aby rohovka i čočka měly pravidelné zakřivení a jejich optická mohutnost byla v souladu s délkou oka .Nepoměr délky oka a lomivosti optického aparátu je nejčastější příčinou refrakčních ("dioptrických") vad. Optimální stav, kdy se paprsky paralelně vstupující do oka sbíhají přesně na sítnici, nazýváme emetropie. Stav, kdy se paprsky sbíhají mimo sítnici, nazýváme ametropie. Ta má tři základní formy-krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus.
1. Krátkozrakost
Při krátkozrakosti (myopii) je oko příliš dlouhé, nebo optická mohutnost rohovky a čočky příliš vysoká. V důsledku tohoto nepoměru se světelné paprsky sbíhají před sítnicí a vznikající obraz je neostrý. Vada vzniká nejčastěji ve školním věku a progreduje v průběhu růstu a dospívání. Pacient vidí špatně do dálky, čtení je většinou bez obtíží. Tato vada je obvykle korigována minusovými (rozptylnými) skly nebo kontaktními čočkami.
2. Dalekozrakost
Při dalekozrakosti (hypermetropii) je naopak oko příliš krátké, nebo optická mohutnost rohovky a čočky příliš nízká. V důsledku tohoto nepoměru se světelné paprsky sbíhají za sítnicí a vznikající obraz je opět neostrý. Optický aparát oka má schopnost prostřednictvím akomodace (změny zakřivení čočky) tuto vadu do jisté míry korigovat. Tato možnost je však omezená a klesá s věkem.Vyšší vady se projeví již v dětství, nižší často až v dospělosti - pacient má obtíže zejména při pohledu na blízko, později i do dálky. Tato vada je obvykle korigována plusovými (spojnými) skly nebo kontaktními čočkami.
3. Astigmatismus
Astigmatismus je vada způsobená nepravidelným zakřivením rohovky nebo (méně častěji) čočky. Zakřivení a tím i lomivost rohovky nebo čočky se liší v jednotlivých osách a obraz na sítnici je opět neostrý a deformovaný. Vada většinou vzniká již v dětství a je často kombinována s některou ze základních vad - krátkozrakostí či dalekozrakostí. Astigmatismus zhoršuje vidění jak do dálky tak i na blízko, je korigován cylindrickými skly nebo torickými kontaktními čočkami. Určitý nízký stupeň astigmatismu je fyziologický (rohovka není téměř nikdy absolutně pravidelně zakřivená) a nevyžaduje optickou korekci.
Co je presbyopie?
Presbyopie neboli vetchozrakost není oční vadou v pravém slova smyslu, ale spíše projevem fyziologického stárnutí oka a ztráty jeho schopnosti akomodace - zaostřování do blízka. Tato schopnost klesá průběžně již od dětství, což se projevuje vzdalováním tzv.blízkého bodu (tj.nejbližšího místa před okem, které ještě dokáže vidět ostře). Kolem 40-45.roku života se vzdálenost blízkého bodu posunuje zhruba na 35- 40 cm od oka a pacient začíná mít obtíže při čtení a práci do blízka. Vada je korigována plusovými "čtecími" skly, jejichž dioptrická hodnota s věkem roste.
Jaké jsou možnosti korekce refrakční vady?
Refrakční vadu lze řešit na straně jedné používáním kompensačních dioptrických pomůcek (brýle, kontaktní čočky), nebo na straně druhé chirurgicky - refrakčním zákrokem. Chirurgické zákroky dělíme na zákroky na rohovce a na nitrooční operace. Úpravy povrchu rohovky lze provést excimerovým laserem , termokoagulací či metodou refrakčních nářezů. Nitroočním zákrokem může být extrakce nezkalené čočky, nebo implantace tzv.fakické nitrooční čočky při zachování vlastní čočky.
Jaký je princip laserových refrakčních zákroků?
Podstatou zákroku excimer laserem je modelace rohovkové tkáně působením laserového paprsku. Excimer laser pracuje na principu ultrafialového záření o vlnové délce 193 nm .Laserový paprsek dokáže po dopadu na povrch rohovky šetrně odstranit předem určenou velmi tenkou vrstvu tkáně. Rozložení laserových pulsů řídí počítač přes clony a postupným snášením tkáně dochází k požadované změně zakřivení rohovky a tím i ke změně její optické mohutnosti.
U krátkozrakosti je rohovka v centrální části oplošťována, stává se méně lomivější, u dalekozrakosti je naopak cílem zákroku její zestrmení a zvýšení lomivosti. U astigmatismu je vada korigována vyrovnáním nepravidelného zakřivení rohovky. V zásadě se používají dvě techniky - PRK a LASIK. Excimer laser může být použit i z léčebných důvodů například k odstranění povrchových jizev na rohovce.
V čem se liší technika LASIK od PRK?
LASIK (laser in situ keratomileusis ) je v současnosti na všech špičkových pracovištích upřednostňován pro řešení krátkozrakosti, nižší a střední dalekozrakosti a astigmatismu. Principem metody je mikrochirurgické seříznutí tenké vrchlíkové lamely rohovky a provedení zákroku laserem po jejím odklopení. Po tomto opracování hlubších rohovkových vrstev je lamela přiklopena zpět, na své původní místo. Hlavními výhodami této metody je vysoká přesnost, pooperační stabilita a bezbolestný operační i pooperační průběh.
PRK (fotorefraktivní keratektomie) je úprava zakřivení povrchu rohovky po předchozím mechanickém odstranění její povrchní buněčné vrstvy - epitelu. Rohovka je po zákroku kryta kontaktní čočkou a krycí vrstva epitelu v průběhu několika dní rychle regeneruje. PRK je metodou vhodnou zejména u nižší a střední krátkozrakosti. .Hojení je delší a zraková rehabilitace pomalejší.
Co jsou nářezy rohovky?
Astigmatická keratotomie ("nářezy rohovky") je mikrochirurgická metoda vhodná k úpravě astigmatismu. Podstatou metody jsou incize (nářezy) rohovky prováděné při okraji rohovky speciálním diamantovým nožem. Jejich různou délkou, hloubkou a lokalizací lze dosáhnout požadované změny zakřivení rohovky a tím korekce astigmatismu. U vyšších stupňů astigmatismu a kombinovaných vad přichází v úvahu kombinace této metody s metodou LASIK V první fázi je pomocí nářezů snížen rohovkový astigmatismus a zbytková vada je po zhojení nářezů a stabilizaci refrakce (cca 6 měsíců po nářezech) řešena laserovým zákrokem.
Je každý zájemce vhodným kandidátem k provedení laserového zákroku?
Není.Proto všichni zájemci musí podstoupit před zákrokem řadu speciálních vyšetření a pohovor s lékařem. Existují totiž patologické stavy oka,u kterých zákrok není možné provádět.Dalšími důležitými kritérii jsou i věk a celkový stav pacienta ,onemocnění se kterými se léčí a léky které užívá.To vše by totiž mohlo hojení rohovky po zákroku modifikovat či komplikovat. Podmínkou pro absolvování refrakčního zákroku je věk minimálně 18 let, stabilita vady (tj.vada se již nezhoršuje) a nepřítomnost závažných očních či celkových onemocnění, které by mohly ovlivnit průběh zákroku či pooperační hojení. Zákrok není vhodné provádět v těhotenství ani v období kojení.
Mohou nastat komplikace?
Stejně jako u každého jiného chirurgického zákroku i zde existuje riziko komplikací.Pečlivým předoperačním vyšetřením, precizním provedením zákroku a dodržením zásad pooperační péče je však toto riziko minimalizováno. Nejčastější "komplikací" je nedostatečná úprava vady, kdy po zákroku přetrvává tzv.zbytková vada.V naprosté většině případů je zbytková vada minimální a nevyžaduje korekci, v případě potřeby lze zákrok opakovat. Další komplikací může být prodloužené hojení povrchu rohovky, což je řešeno použitím lubrikancií (umělých slz) event.dočasným nošením měkké kontaktní čočky. Oči mohou být po zákroku přechodně citlivější, zejména v suchém a prašném prostředí. Ke komplikacím může vzácně dojít při tvorbě nebo hojení rohovkové lamely, obtíže jsou většinou řešitelné lokální terapií kapkami nebo doplňkovým zákrokem.
Je laserová operace bolestivá?
Pacient je při operaci plně při vědomí, oko je však místně znecitlivěno kapkami.Vlastní zákrok je proto u všech výše uvedených metod bezbolestný. Pooperační hojení po zákroku LASIK je pacienty snášeno velmi dobře.Většina pacientů nemá žádné nebo jen zcela minimální obtíže (přechodný pocit mírného pálení,suššího oka,mírná světloplachost) v prvním dnu po operaci.V naprosté většině případů není třeba aplikovat kontaktní čočku, oko je chráněno obvazem jen první noc po zákroku a velmi rychlý a bezbolestný průběh hojení umožňuje návrat k běžným aktivitám a pracovnímu procesu již další den po operaci. Po zákroku PRK zůstává obnažen citlivý povrch rohovky. Jeho hojení, které trvá 3-4 dny bývá provázeno zvýšenou světloplachostí, přechodnou bolestivostí (pocit cizího tělíska nebo poškrábání oka) a mírným podrážděním oka. Bolesti se mírní zakrytím oka obvazem a nasazením léčebné kontaktní čočky s podáváním očních kapek, eventuálně krátkodobým užíváním léku proti bolesti.
Jak po zákroku uvidím?
Po zákroku metodou LASIK je zraková rehabilitace velmi rychlá. Bezprostředně po zákroku může být vidění negativně ovlivněno mírným otokem rohovky, zvýšenou světloplachostí a slzením, ale výrazné zlepšení zrakové ostrosti bývá patrné již první den po operaci . U krátkozrakých pacientů může přechodné záměrné překorigování a dioptrický rozdíl mezi očima působit pocit přechodného zhoršení zrakové ostrosti do blízka. U mladších pacientů se tyto obtíže po několika dnech až týdnech obvykle upravují, u pacientů v presbyopickém věku (starší 40 let) bude odstranění krátkozrakosti dříve či později znamenat potřebu brýlí na čtení. K definitivnímu ustálení vidění dochází zhruba po měsíci, u dalekozrakých pacientů může být tato doba delší. V období mezi operacemi obou očí vzniká mezi očima dioptrický rozdíl, který je možné v případě potřeby korigovat nošením jedné kontaktní čočky na neoperovaném oku, eventuelně výměnou dioptrického brýlového skla za sklo čiré na oku operovaném. Po zákroku metodou PRK je zraková rehabilitace delší a k definitivnímu ustálení vidění dochází po třech až šesti měsících. Po laserových zákrocích může být lehce snížena kontrastní citlivost, při nočním vidění se může vyskytnout tzv."glare" - kruhy a pocit rozostření kolem světelných zdrojů, např.světel aut. Intenzita tohoto jevu souvisí s výší původní vady a většinou rychle klesá v prvních týdnech po operaci.
Lze vadu odstranit zcela? Může se vada vrátit?
Ne vždy lze dioptrickou vadu odstranit zcela.Rozhodujícím kriteriem jsou výška a typ vady a předoperační tloušťka rohovky. Změna zakřivení rohovky znamená i její určité ztenčení. Aby byl zákrok bezpečný a oko nebylo po operaci oslabené, nelze rohovku zákrokem ztenčit příliš. V těchto případech (vysoká vada,tenčí rohovka) je bezpečnější provést pouze částečné snížení vady. Důležitým předpokladem úspěšného výsledku je rovněž dobrá spolupráce pacienta při zákroku. O konečném dioptrickém výsledku do velké míry rozhoduje i individuální pooperační hojení rohovkové tkáně. Jeho různá intenzita je nejčastější příčinou možné zbytkové vady, která je však v naprosté většině případů minimální a nevyžaduje další korekci.V případě potřeby je možno zbytkovou vadu korigovat slabšími brýlemi eventuelně zákrok opakovat. Jednou z hlavních výhod metody LASIK je velmi dobrá pooperační stabilita. Předpokladem je ,aby v době operace byla již vada ustálená,tj.minimálně rok se nezhoršovala. U vysokých stupňů vad, zejména dalekozrakosti a astigmatismu, nelze částečný návrat vady v pooperačním období zcela vyloučit.
Jsou laserové zákroky dlouhodobě bezpečné?
Laserové paprsky působí na oko pouze v přesně vymezené oblasti rohovkové tkáně (stromatu). Nitrooční struktury nejsou zákrokem narušeny. Řada odborných studií neprokázala negativní vliv zákroku na pozdější rozvoj jiných očních onemocnění např.šedého či zeleného zákalu.
Co obnáší předoperační vyšetření a vlastní laserový zákrok?
Předoperační vyšetření je nedílnou součástí každého zákroku. Vyšetření zahrnuje celkovou a oční anamnézu , stanovení přesné hodnoty oční vady, změření zakřivení a tloušťky rohovky, test slzivosti, změření nitroočního tlaku a podrobné vyšetření předního segmentu oka a očního pozadí po rozšíření zornic speciálními kapkami. V případě potřeby jsou prováděna další specializovaná vyšetření (rozbor šilhání,vyšetření zorného pole,aj.) Na základě těchto vyšetření lékař stanoví,zda je refrakční zákrok pro pacienta vhodný a doporučí vhodný operační postup. Pacient je seznámen s průběhem vlastního zákroku i pooperačního období a v případě zájmu objednán k operaci. Před vyšetřením i vlastní operací je nutné minimálně 3 dny bezpodmínečně nenosit kontaktní čočky, před vlastním zákrokem nelíčit oči, jiná zvláštní příprava není nutná. Vlastní laserový zákrok je otázkou několika desítek sekund.Celá operace PRK trvá asi 5 minut,LASIK 15-20 minut. Zákroky jsou bezbolestné, prováděné při vědomí pacienta po znecitlivění oka kapkami.Pacient při operaci leží, víčka jsou fixována rozvěračem. Úkolem pacienta v průběhu operace je co nejlepší fixace oka. Poloha oka je v průběhu operace sledována automatickým systémem (tzv.eye-tracker),který při drobných pohybech upravuje směr laserových pulsů. Průběh zákroku je sledován přes mikroskop operatérem,který může v každém okamžiku proces přerušit.
Jaká jsou opatření v pooperačním období?
Zejména v prvních dnech po operaci metodou LASIK oko v žádném případě nemnout, vyvarovat se úderu do oka - nevhodné jsou kontaktní sporty, koupání na koupalištích či bazénech, sauna, solárium, pobyt v příliš prašném či zakouřeném prostředí. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat též mytí obličeje a vlasů, v prvních dnech po operaci je vhodné omezit líčení. Pacient může vykonávat bez omezení ostatní běžné úkony denního života, není třeba zvláštních pracovních omezení. Řízení motorového vozidla může být v prvních dnech komplikováno ne zcela stabilní zrakovou ostrostí,dioptrickým rozdílem mezi operovaným a neoperovaným okem ,případně výskytem vedlejších fenoménů při nočním vidění ("glare").Na místě je proto zdrženlivost a zásada neohrozit sebe ani ostatní.
Co je extrakce čiré čočky?
Další možností řešení refrakční vady - především vysoké hypermetropie - je odstranění čiré čočky a následná implantace jedné či více umělých nitroočních čoček do vaku původní čočky. Operace se provádí prakticky stejně jako odstranění čočky zkalené - viz výše.
Co je fakická nitrooční čočka?
Novější metodou řešení především vyšších refrakčních vad ( myopie i hypermetropie) je implantace tzv. fakické čočky. Tuto čočku je možno vložit do přední komory oka, tzn. před duhovku, nebo do zadní komory oka, to je před vlastní čočku, při zachování vlastní čočky. Zjednodušeně lze říci, že jde o vložení miniaturního brýlového skla do nitra oka.
Jaké jsou možnosti korekce astigmatismu?
Astigmatismus existuje jak v kombinaci s jinou refrakční vadou (myopií, nebo hypermetropií ), tak i jako samostatná vada. Odstraňuje se proto současně s přidruženou vadou, nebo odděleně. Nejčastěji se používá k úpravě povrchu rohovky zákrok laserem, nebo technika nářezů rohovky pomocí diamantového nože.
